Lyžařské středisko San Martino di Castrozza je sice menší a méně známé, ale neprávem opomíjené. San Martino nabízí pobytové lyžařské zájezdy s ubytováním přímo ve středisku, v nádherné kulise skalní skupiny Pale di San Martino. Ubytování máme opět zajištěno v oblíbeném hotelu Plank, který je vyhledávaný pro bohatou a chutnou polopenzi a wellenss centrum. Lyžování v San Martinu doporučujeme každému, kdo chce strávit příjemnou a poklidnou lyžařskou dovolenou!
Hotelové městečko s turistickým zázemím příjemně překvapí podařenou směsí sjezdovek všech obtížností, v níž nechybí členité tratě ani přehledné magistrály. Úžasná je scenérie rozeklané skalní skupiny Pale, tyčící se přímo nad městem. Přepravní park by ještě pár nových lanovek snesl.
Hlavní areál se rozpíná nad městečkem do jakéhosi vějíře s nejvyššími kótami Cima Tognola (2 383 m n. m.) a Punta Ces (2 225 m n. m.) a sjezdovkami směřujícími do všech světových směrů a v parádně členitém terénu, který vás bude bavit si ho znovu a znovu ochočovat. Už z dálky zaujme dlouhá lesní sjezdovka z Alpe Tognola, kam jezdí ze spodního okraje města kapacitní gondolová lanovka – ve své až 60metrové šíři stéká po proměnlivém severním úbočí ve sklonu hraničícím mezi sportovním a živě rekreačním stylem jízdy. Geniální je červená sjezdovka z vrcholu Cima Tognola se zatáčkami a kompresemi, navíc obsloužená rozhrkanou dvousedačkou odrazující masy zpohodlnělých obloučkářů. Díky nadmořské výšce i stinné orientaci svahu se tu drží nejlepší sníh v celém San Martinu. Zmlsanější lyžaři se dosyta vyjezdí i na sousedícím svahu Punta Ces, kam jezdí kapotovaná expresní 4sedačka. Velmi pěkná červená sjezdovka vede napravo od horní stanice, nalevo padá prudší a méně přehledná černá. Dalším lákadlem jsou dvě lesní červené tratě pod stařičkou dvousedačkou, jedoucí do nevýrazného sedélka mezi Malgou Ces a Malgou Valcigolera. Areál v okolí Malga Ces se má v blízké budoucnosti dočkat výrazného posílení renomé stavbou kabinové lanovky mezi Malga Ces a Passo Rolle, čímž rozšíří řadu velmi atraktivních dolomitských středisek.
Na Passo Rolle vyjíždí ze San Martina zhruba každou hodinu skibus. Tamní areál je roztahán po obou stranách hlavní silnice a jedinou skutečně atraktivní sjezdovkou je černá Paradiso i s další červenou variantou. Vše ostatní je variace na modrou, i když s velmi luxusními výhledy. Passo Rolle bývá v Dolomitech mezi premianty, které pravidelně zahajují sezónu už v listopadu.
Těšit se můžete i na den, kdy se vám navzdory vymalovanému počasí nebude chtít honit kilometry po sjezdovkách – vyjeďte na Rosettu. Milým rozptýlením vyhlídkové jízdy malou visutou kabinou na velkolepý rozhledový bod nad San Martinem je i liduprázdná dvojice širokánských modro-červených sjezdovek na spodním úseku z Col Verde do města. Tento areálek bývá osvětlený i pro večerní lyžování.
Oproti většině středisek Dolomit je skutečně pobytovým střediskem, kam přes týden prakticky nikdo nedojíždí z okolí.
Val di Fiemme nejvíce zaujme pro Itálii typicky vysokým podílem výživných, a přitom přehledných červených sjezdovek. Celých 100% sjedovek je již během podzimu spolehlivě připraveno technickým sněhem.
Největším areálem je s necelými 50 km sjezdovek Ski Center Latemar pod stejnojmenným masivem, jehož úbočí brázdí středně dlouhé sjezdovky v pásu od Predazza přes Pampeago až po Obereggen. Hlavní trasy jsou téměř výhradně červené, sportovnější pasáže najdete z vrcholku Agnello nad Pampeagem, z Pala di Santa nebo pod 6sedačkou Absam Maierl.
O něco menší Alpe Cermis, kam stoupá ve třech úsecích kabinka z Cavalese, jej předčí především délkou sjezdovek – na 7kilometrové trati Olimpia se vystřídají různorodé pasáže od červeno-černé ve střední pasáži až po milou modrou pro pohodové kroužení na dojezdu. Na řídce zalesněném vrchlíku potom převládají carvingově prostorné modré až červené s expresními sedačkami.
O něco vzdálenější Alpe Lusia náleží zároveň do oblasti Tre Valli a Passo Rolle pak do oblasti San Martina di Castrozza.
Jistotu přírodního sněhu nejlépe zaručuje vysoko položené Passo Rolle (1 984 m), prakticky všechny tratě ve Val di Fiemme jsou ale pokryty výkonným zasněžovacím systémem, umožňujícím sjezdy i do zelených údolí. Nutnou daní za pestré lyžování je vzájemná nepropojenost skiareálů na lyžích, a z toho vyplývající dojíždění, Expresním skibusem jsou v četných intervalech propojeny dva největší areály – Alpe Cermis a Ski Center Latemar.
Centrem italských Tří údolí je průsmyk San Pellegrino s nenáročnými jižními stráněmi a dvěma atraktivními červenými a sněhově vždy výtečnými tratěmi z Col Margherity, odkud se táhnou lanovky dále přes další hřeben až do turistického městečka Falcade. Z Col Margherity navíc otevřeli v sezoně 2017 směrem na Passo Pellegrino novou černou sjezdovku La Volata, s průměrným sklonem 28% a maximálním skonem až 50%.
K oblasti náleží i hřeben Alpe Lusia nedaleko Moeny, jehož severní stráň je velmi sportovní, naopak jižní pohodová až bleděmodrá. Obě části jsou vybavené výhradně rychlými, pohodlnými sedačkami nebo kabinkami. V tomto směru jsou na Lusii 2 novinky, v roce 2017 nová kabina z Bellamnote a v přípravě nová kabina přímo z Moeny.
Celá oblast čítá ke stovce kilometrů upravených tratí, rozdělených do dvou areálů propojených skibusem - Passo Pelegrino a Alpe Lusia.
Lyžařské terény obývají především podlouhlý centrální hřeben, jehož nejvyšším dostupným bodem je Col Margherita (2 515 m). Na jižní svahy průsmyku Passo San Pellegrino (1 900 m) se soustředí hlavně rekreační lyžaři, kterým vyhovují nepříliš dlouhé, modro-červené, přehledné a lehce členité sjezdovky, obsloužené sedačkovými lanovkami. Severní strana průsmyku se severním svahem Col Margherity je naopak oázou sportovnějších lyžařů – od horní stanice visuté kabiny spadá členitá červená trať se dvěma variantami. Nejprve mírně klesá po hřebeni, pak se zanoří do řídkého lesa na severním úbočí hory a propadá se o 600 metrů níže ke spodní stanici lanovky. Z Margherity mírně klesá dlouhá spojovací sjezdovka s expresní 4sedačkou k Monte Pradazzu, z něhož se větví nezáludné, ale dlouhé červené tratě k průsmyku Passo Vallées anebo až do střediska Falcade.
Druhým, kompaktnějším areálem je Alpe Lusia. Na jižních svazích nad obcí Bellamonte je spleť ultramodrých až lehce červených sjezdovek s rychlými 4sedačkami, po severní straně vrcholu Le Cune (2 300 m) se naopak řítí sportovnější, široké červené a černé tratě.
Ač stojí Alpe Lusia / San Pellegrino v Dolomitech ve stínu zvučnějších sousedů jako Val di Fassa a Fiemme, kvalitou sjezdovek se jim zcela vyrovná a moderní lanovkový park i kompletní zasněžování je řadí k absolutní špičce.